Lidé a společnost

V České republice má bydliště přes 10 milionů lidí.

Při sčítání lidu v roce 2011 se celých 25 % obyvatelstva nepřihlásilo k žádné národnosti. Pouze k české národnosti se hlásilo 6 711 624 (64,3 %) obyvatel, druhou nejsilnější skupinou byla národnost moravská (521 801 - 5 %) a na třetím místě národnost slovenská (147 152 - 1,4 %), následovaly národnost ukrajinská (53 253 - 0,5 %), polská (39 096 - 0,4 %) a vietnamská (29 660 - 0,3 %).

Při započtení obyvatel, kteří se hlásili ke dvou národnostem se k české národnosti hlásilo 6 848 945, k moravské 627 613 a ke slovenské 166 956 obyvatel.

V roce 2011 žilo trvale v České republice 9 569 568 státních občanů České republiky (94,9 % obyvatelstva ČR) a 541 664 cizinců (5,1 %). Největší skupinu tvořilo 117 810 státních občanů Ukrajiny (26,2 % cizinců), 84 380 občanů Slovenska (18,8 % cizinců), 53 110 občanů Vietnamu (11,8 % cizinců) a 36 055 občanů Ruska (8,0 % cizinců).

• Jmeniny - oslavy svátku včetně významu rodných jmen
• Vánoce

Česká republika má hustotu zalidnění 131 obyvatel/km², což je řadí na 12. místo v Evropě. Pás nejnižší hustoty zalidnění lemuje jihozápadní a jižní hranici státu a tvoří jej okresy od Tachova po Jindřichův Hradec.

Úplně nejnižší hustotu mají Prachaticko (37 obyvatel/km²) a Českokrumlovsko (37,5 obyvatel na km²). Naopak nejvyšší hustotu zalidnění mají kromě čtyř městských okresů (Praha, okres Brno-město, okres Ostrava-město, okres Plzeň-město) také průmyslové oblasti jako okres Most, okres Teplice, okres Ústí nad Labem, okres Jablonec nad Nisou, okres Kladno, okres Karviná, které mají přes 200 obyvatel/km²

Dle Českého statistického úřadu se k náboženské víře se při sčítání 2011 přihlásilo celkem 2 168 952 osob, což byla pouhá pětina obyvatel. Téměř 1,5 milionu osob uvedlo i slovní zápis konkrétní církve, náboženské společnosti nebo náboženského směru. V tomto počtu byly zahrnuty i osoby, které uvedly slovní zápis obecný - např. „katolík“, „evangelík“, „křesťan“ a osoby, jejichž zápisu nebylo možné přiřadit samostatný kód z číselníku a byly zahrnuty do skupiny označené jako „jiné“. Obecných zápisů bylo téměř 92 tisíc a zhruba dalších 53 tisíc osob bylo zahrnuto do kategorie „jiné“.

Více než 700 tisíc osob se přihlásilo k víře bez vazby na církev, tzn. přímo na sčítacím formuláři zvolily „věřící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti“ bez dalších podrobností. Relace mezi věřícími hlásícími se k církvi a věřícími bez vazby na církev byla v celorepublikovém úhrnu 2:1, neplatilo to ale obecně ve všech územních celcích. Např. ve Zlínském kraji se uvedený poměr blížil hodnotě 4:1 ve prospěch věřících hlásících se k církvi, zatímco v Ústeckém kraji byla tato relace v podstatě vyrovnaná 1:1.

Rodičovství = všechny úlohy a úkoly spojené s narozením (či jiným získáním - osvojením apod.) a následnou výchovou dítěte. Výsledkem úlohy rodiče je vytvoření nezávislé dospělé osobnosti.

Způsob výkonu rodičovství je v mnohém závislý na kultuře, místních zvycích, rodinných tradicích a podpoře státu.

• Články a další obsah na téma rodičovství a děti: Blog otce • Vybavení na letní tábor • Ceny vybavení do 1. třídy základní školy • Dětské nemoci

Velkým svátkem pro většinu české společnosti jsou v zimě Vánoce a na jaře Velikonoce.

Největší český folklorní festival se koná pravidelně ve Strážnici na Hodonínsku, kde se nejen v místním skanzenu Slovácka odehrávají Strážnické slavnosti písní a tanců. Bohatý program nabízí také přehlídku lidových krojů, zvyků, lidových tanečních souborů, tradičních řemeslných výrobků i hojnost jídla a pití. Tyto slavnosti se konají již od roku 1945.

Nejznámější lidová slavnost je každoroční Jízda králů ve Vlčnově v okrese Uherské Hradiště. Vlčnovský kroj je také považován za nejkrásnější lidový kroj u nás.

V České republice jako i jinde ve světě je zvykem zasvětit datum v kalendáři určitému rodnému (křestnímu) jménu. Osoba s tímto jménem pak v určený den slaví svůj svátek - jmeniny.

• Všechna jména v kalendáři - jmeniny - původ a význam rodných jmen

• Významné osobnosti především českého původu najdete na stránce Osobnosti.

Kriminalita = jednání v rozporu s českými zákony a nařízeními, tedy jednání, kdy se lidé dopouštějí přestupků a trestných činů.

Dle statistik Policie ČR se v České republice páchají nejčastěji majetkové trestné činy (za rok 2015 jich bylo 139 092). Násilných trestných činů eviduje Policie za stejné období 15 669, z toho je 155 vražd. Obvyklý u nás není např. trestný čin Omezování svobody vyznání (0 případů) nebo braní rukojmí (1 případ). Trestnými činy byla v roce 2015 způsobena škoda ve výši 26 898 577 Kč, bylo evidováno 247 628 trestných činů a 126 081 jich bylo hned nebo dodatečně objasněno. Policií bylo vyšetřováno nebo stíháno 101 881 osob.

Ve věznicích bylo v polovině roku 2016 vězněno 22215 dospělých osob, z toho 1 913 jich bylo ve vazbě a 20239 ve výkonu trestu. Z celkového počtu vězněných osob je 1 765 cizinců. 48 lidí má doživotní trest. Celkové náklady na jednoho odsouzeného (člověka ve výkonu trestu) se v současnosti pohybují kolem 1000 Kč na jednoho vězně a den.

Zacházení s odsouzenými lidmi vychází v České republice z principů restorativní justice, jejímž cílem je dosáhnout toho, aby si pachatel uvědomil odpovědnost za své činy, snažil se o napravení jejich důsledků a po vykonání trestu se začlenil do společnosti jako řádný občan respektující právní normy.