Roční období

Roční období se v mírném pásmu na severní zemské polokouli vyznačuje pravidelnou změnou počasí. V České republice se tak střídají 4 roční období - jaro, léto, podzim a zima.

Čtyři roční doby se takto střídají v oblastech středních a vysokých zeměpisných šířek, kde v průběhu roku dochází k největším změnám slunečního záření a s ním souvisejícího ohřevu. Mezi obratníky Raka a Kozoroha, tedy v tropech, se střídají jen dvě roční období, vlhké a suché.

Tato stránka dále pojednává pouze o ročních obdobích v mírném pásmu na severní zemské polokouli, tedy v České republice.

Příčinou střídání ročních období je náklon zemské osy o přibližně 23,5 stupně. Jak Země obíhá kolem Slunce, jsou k němu přivráceny různé části planety, takže se mění rozložení tepla v průběhu jednoho roku.

V prosinci je severní pól odvrácen od Slunce a na severní polokouli tak dopadá méně slunečního záření, nastává zde tedy zima. Jak se Země pohybuje na oběžné dráze kolem Slunce, severní pól se k němu začne přivracet. Slunce tak stoupá po obloze výše a začnou se prodlužovat dny. V březnu při jarní rovnodennosti jsou den a noc stejně dlouhé.

Množství slunečního záření se zvětšuje až do letního slunovratu v červnu, kdy Slunce dosahuje své maximální výšky na obloze. Toho dne je Slunce přesně v nadhlavníku Raka (23,5 stupně severní šířky).

Jak Země pokračuje v oběhu kolem Slunce, severní pól se od něj začíná opět odvracet, v září nastává podzimní rovnodennost a den se dále zkracuje až do zimního slunovratu v prosinci.

Na jižní zemské polokouli jsou roční doby opačné.

Začátky a konce ročních období jsou v kalendáři definovány podle skutečných okamžiků, tedy jarní a podzimní rovnodennosti a letního a zimního slunovratu.

Protože ale není tropický (sluneční) rok úplně přesně 365 dní, nýbrž 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekundy (k dorovnání rozdílů existují přestupné roky s datem 29. února, čímž se dosáhne délky roku 365,25 dne), nezačíná roční období v kalendáři každý rok ve stejný den. (Ve skutečnosti není ani 365,25 přesná délka tropického roku, takže jednou za tisíc let dojde v našem kalendáři k přebytku o 7,81 dne oproti tropickému roku. Z tohoto důvodu je dále upřesněno, že roky dělitelné stem jsou přestupné jenom v případě, že jsou zároveň dělitelné 400. Průměrný kalendářní rok se tímto způsobem dostává na hodnotu 365,2425 dne.)

Začátky a konce ročních období z pohledu meteorologie se neshodují s astronomickým střídáním.