Dívčí Kámen

[]Dívčí Kámen, lidově Dívčák, byl jeden z největších a nejmocnějších hradů rodu Rožmberků. Dnes je z něj zřícenina, od roku 2005 pod správou obce Křemže (jihozápadně od Českých Budějovic). Ta začala v roce 2006 za vstup vybírat vstupné a znemožnila do té doby populární přespávání mezi hradbami.

Na Dívčák se dostanete z obce Třísov. Když už tam budete, ochutnejte chutnou pitnou vodu z pramene přímo na návsi a pak se vydejte po dobře značené stezce směrem ke zřícenině. Můžete si vybrat ze dvou cest, z nichž jedna vás provede pravěkou archeologickou lokalitou Keltské oppidum Třísov.

Za vstup na zříceninu zaplatí dospělý člověk 45 korun a dítě do 15 let 25 Kč.

Hrad je přístupný celoročně od úsvitu do soumraku, přičemž opuštění hradu je striktně vyžadováno.

Obec Křemže skrze určeného správce za vybrané peníze zpevňuje hradby a vytváří zázemí pro turisty (lavičky, stůl, odpadkové koše). Znemožněna je ale jakákoli další aktivita, včetně dětských her na dobývání hradu, které byly v minulosti na zřícenině provozovány.

Cesta na Dívčí Kámen není pro turisty výpravou na celý den. I když jde o rozsáhlou zříceninu, počítejte s tím, že prohlídka tolik času nezabere. Naštěstí je k dispozici pěkné okolí a příroda. Doporučujeme proto vydat se z Třísova delší žlutou trasou kolem pravěkých sídlišť (ukazatele vás spolehlivě nasměrují) a přijít tak k hradu oficiální středověkou cestou. Pokud chcete kratší a o něco náročnější výpravu, jděte po červené.

[]

Hrad byl vybudován v letech 1350 – 1384 Joštem, Petrem a Oldřichem I. z Rožmberka na skalnatém ostrohu nad soutokem Křemžského potoka a řeky Vltavy na základě povolení od Karla IV.

Jádro hradu bylo dvoupalácové v uspořádání typickém pro 14. století. Bylo zde i rozsáhlé přídavné opevnění (latrán) s předvalem, a to vše ještě obklopoval příkop s padacím mostem.

V roce 1420 přestál Dívčí Kámen významnou zkoušku odolnosti a kvality, když se jej pokusil dobýt Jan Žižka. Pobořil sice latrán a některé další části hradeb, ale jádro hradu urputně bráněné Vilémem z Potštejna dobýt nedokázal. Vrcholného významu dosáhl hrad v letech 1451–1461, kdy v něm přebýval Oldřich II. z Rožmberka (zemřel 1462). Po jeho smrti význam hradu upadal (v roce 1470 byl již jen strážním hradem se stálou posádkou 24 střelců). V roce 1506 byl z rozhodnutí Petra V. z Rožmberka opuštěn a cca od roku 1540 se o něm mluví již jako o zřícenině.

[] []