Boubín a Boubínský prales

[] Jihočeská Hora Boubín, vysoká 1362 metrů, je pátý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Leží 10 km západně od Prachatic, 3,5 km východně od Kubovy Hutě a zajímavá je přírodou, rozhlednou a samozřejmě národní přírodní rezervací Boubínský prales.

Samotná hora je rozložitý zaoblený masiv tvořený rulami, ve vrcholové části a na svazích jsou místy sutě a balvanité proudy. Boubín je téměř zcela pokryt smíšeným lesem s převahou smrku a buku.

Současná 21 metrů vysoká dřevěná rozhledna stojí na vrcholu Boubína od roku 2005. Jde o nejvýše položenou dřevěnou rozhledu v ČR. Nahoru vede 109 schodů a návštěvník uvidí za pěkného počasí značnou část Šumavy, na druhé straně je možné dohlédnout až k Temelínu a při opravdu dobré viditelnosti lze spatřit Alpy.

Rozhledna je volně přístupná. Na vrcholu je pouze kasička pro dobrovolné vstupné, jejíž dno ale už před časem někdo ukradl.

Vedle rozhledny je malý kamenný obelisk s nápisem „Kardinal Fürst von Schwarzenberg, 3. 8. 1867“, který vznikl jako vzpomínka na návštěvu pražského arcibiskupa na tomto místě.

[] Boubínský prales je třetí nejstarší českou přírodní rezervací zřízenou roku 1858 na popud lesmistra Josefa Johna (jeho památník v podobě trojhranu je na značené cestě z Kubovy Huti na vrchol Boubína). Stáří pralesa se odhaduje na 12 tisíc let, stromy jsou staré 300 až 500 let. Porost je tvořen smrky (50 %), buky (40 %) a jedlemi (10 %).

Samotné jádro pralesa o rozloze 46,67 ha je kvůli škodám způsobeným v minulosti přemnoženou zvěří a turismem obehnáno plotem a pro návštěvníky tak zcela uzavřeno.

K nejznámějším stromům patřil původně nejmohutnější Král smrků vysoký 57,2 metru, s vychýlením 11 m od svislé osy a s obvodem kmene přes 503 cm ve výšce 1,3 m od země.

Tento strom padl ve věku přes 440 let při vichřici v roce 1970. Jednou z příčin pádu tohoto velikána bylo také sešlapání půdy v místě jeho kořenů a následné rozbahnění a obnažení kořenového systému.

Za nástupce Krále smrků je považován opodál stojící smrk o výšce asi 54 m.

Boubínské jezírko bylo vybudováno v roce 1833 jako splavovací nádrž pro lepší plavbu dřeva z boubínských lesů na Idinu pilu.

Na Boubín lze dojít z několika směrů. Nejkratší pětikilometrová cesta vede po modré značce z Kubovy Huti. Další značené cesty vedou z Vimperka, Šumavských Hoštic, Volar a z Lenory. Naučná stezka s osmi zastávkami začíná u Boubínského jezírka.

[] [] [] [] [] []